MISSING PERSON

“Andy the Doorbum is a friend, a light, a teacher & human being(?) in this world who has been putting out quality songs of healing & performance for 15+ years. A tribute compilation has been put out to help connect the energy, love & artistry that he has given in service to all the ones whom have received & back again.” Právě vyšla monstrózní a krásná kompilace 39 songů chlapíka, kterýho známe a milujeme pod jménem Andy The Doorbum. Je mi ctí uzavírat tenhle úžasnej projekt songem “Missing Person”. Link TADY.

SAMANA

Pamatuju si, jak jsem někdy v roce 1999 viděl v Rock Café Low na turné k desce “Secret Name” – měl jsem tenkrát pocit, jako by se každej tón držel ve vzduchu jen tak tak; člověk se skoro bál vydechnout, aby tu nádheru neponičil. Podobně jsem se pak cejtil třeba na koncertech Sophia – a včera na Samana v Potrvá. Tuhle kapelu sleduju cca rok, desku “Ascension” jsem si zamiloval, moc jsem se na to živě těšil, ale NIC mě nepřipravilo na to, co se pak na pódiu dělo. Tak silnou hodinu s hudbou jsem už dlouho neabsolvoval, síla těch songů byla mocná a něžná zároveň. Když kytarista Franklin zpíval song “I´m a man” o tom, co znamená bejt chlap v dnešním světě, rozuměl jsem každýmu hrábnutí do strun. Přál bych si, aby tuhle kapelu objevilo víc lidí. Oni svojí muzikou opravdu ŽIJOU; zní to jako pekelný klišé, ale je to tak – a je to zároveň velmi přirozený, skromný, nikomu to necpou. Z rozhovoru s Franklinem a zpěvačkou Rebeccou jsem se pak dozvěděl pro mě superzajímavý věci – třeba že pauzy (jakože to TICHO) mezi songama na “Ascension” byly nahrávaný v přírodě na posvátnejch místech ve Walesu. Chápete – ta kapela věnuje TAKOVOU pozornost TICHU mezi písničkama. Nebo že ten obelisk na obalu desky není jen nějakej vyfocenej obelisk – tenhle obelisk oni dva VYROBILI, vynesli ho na vrchol jedný hory ve Walesu, tam ho zasadili do země, a až PAK ho vyfotili na obal. Prej existuje sto kusů mapy, kde je cesta k týhle hoře, jinak to nejde najít… Jsem šťastnej, že jsem na tyhle lidi narazil. Samana. Obrovská inspirace.

KONEC SRPNA – DVA ROKY

Před dvěma roky vyšla deska „Konec srpna,“ kterou jsem věnoval magickýmu období každýho léta, kdy něco výraznýho takřka hmatatelně končí. Ve vzduchu je to cejtit i letos. Končící srpen je větším ročním předělem než 31. prosinec; je to pár dnů, kdy chce člověk navěky zůstat na vyhřátejch loukách, kdy chce obavy z blížícího se podzimu ještě líně hodit za hlavu, kdy slunce pomalu ztrácí na síle, ale o to víc si ho vážíme. Celý album je k poslechu třeba TADY. Pro mojí „kariéru“ (haha) je mimochodem typický, že v jedný z mála recenzí na tuhle desku se píše: „Nahrávka je věcně pojmenovaná podle období vydání (žádnou koncepčnost v tom netřeba hledat).“ Věcně pojmenovaná nahrávka…

NOVEJ WEB

Tohle je novej web AE. Pro člověka ze století páry velká věc. Jeho autorem je Petr Jahoda – DÍKY!!! Moc mi šlo o to mít nějakou “internet presence” i v době sociálních sítí. Jo, jsem na Twitteru. Jasně, mám muziku na Bandcampu. Ale mám rád i “starý” weby kapel jako Sophia nebo New Model Army, kde jednak člověk najde všechno, jednak to pořád funguje jako zdroj aktualit a novinek. Tady na tomhle webu jsou k přehrání všechny tracky ze všech 7″ splitů AE, obě desky jsou na Bandcampu. Jsou tu koncerty AE i Arana Satana. Budu se snažit čas od času to aktualizovat – a nemusí to bejt nutně něco bezprostředně spojený s AE agendou. Hezkej zbytek léta!